Cvičení od p. Tiché
Cvičení:
1. Na závěr nádechu, před nasazením prvního tónu fráze, "chytnout mouchu".
2. Postoj - chodidla - cítit klouby pod palcem a malíkem - tam je těžiště - mírně rozkročit.
3. Postoj - hlava, páteř, nohy - v jedné přímce. Nepropínat bedra jako gymnastky, nevystrkovat "zadek".
4. Postoj - jako by hlavu někdo držel na šňůrce a vytahoval ji vzhůru.
5. Postoj - opora rukou před sebou (ruce zatočené do oblouku, zvednuté vodorovně před sebou).
6. Výskok na chodidla, vzpřímení - potom začít zpívat (dojde ke srovnání svlastva ke zpevnění "zadku").
7. "Chrnící chlap v autobusu" - povolená brada, při chrápání cítím měkké patro, vše uvolněno.
8. Ramena vytáhnout nahoru a pustit dolů - tím se dostanou do správné polohy.
9. Artikulační (výslovnostní) cvičení - určit si polohu, kde vyslovuji souhlásky a tím je vědomě správně vyslovit - třeba "k". Ukazovat si na rukách, které zpodobňují třeba tvrdé patro a kořen jazyka - "k"
10. Zkoušet brumendo - M, N, nosovka (jako při slově baNka), a jejich kombinace - přitom točivě pohybovat rameny a pozorovat, kde ajak zarezonují.
11. Hlásit se, když udělám chybu (pro sebe, abych si to uvědomil a příště ji neudělal).
12. Říct si JÁ a ukázat prstem na sebe (sebevědomí, rozeznění hlasu).
13. Říct si "Žán" a ukázat prstem na někoho jiného (energie směrem ven, také rozeznění, uvolnění...).
14. Zřetelné odříkávání textu se zuby u sebe. Tím musí veškerou výslovnost zajistit rty a jazyk. Poté zazpívat normálně a pozorovat, jak se zlepšila výslovnost (vhodné pro populár).
15. Ná pi-pi-pi-pi-pi-pi ... Resonance zvuku na "p" , práce bránice, chodím, rozhazuji rukou jakoby zrní - dostávám zvuk před sebe...
16."Ňaf" - pejsek ve vysoké poloze - vyluzování tónů ve vyšší poloze, vhodné pro soprány. Rozšířit nosní dírky.
17. Nosovka N (baNka) a odlepování kořene jazyka při dlouhém tónu (pozorovat zvuk, měl by být resonančnější).
18. Brada - nepovolovat bradu samotnou, ale mít pocit, že ji povoluji v kloubu čelisti. Sáhnout si na ten kloub a pokud při povolování vybíhají v místě kloubu "boule", je to špatně, tedy - násilně otvírané. Brada se nemá otvírat co nejvíc, má se povolovat...
19. "Frédy" - podle Freddieho Mercuryho, který měl předkus. Říkat slovo Frédy a dbát na to, aby brada šla nejdřív dozadu a potom dolů (jakoby předkus). V žádném případě nevysunovat bradu dopředu.
20. Jak správně sedět při zpěvu. Neopírat se rukama o kolena, nemít nohy do X, ale rovně, pravý úhel, těžiště na kloubech chodidel (viz bod 2) jako bych chtěl vstát. Zadek - najít místo - "svézt se po kůži".
21. "Stydká kost do pusy" - jde o představu, kdy energie jde z podbřišku nahoru.
22. S tím souvisí i cvičení "Majkl" - tedy pohyby pánví jako dělával Michael Jackson...
23. Ukazovazt si rukou - při opakujících se tónech si ukazovat rukou postupně nahoru, abych neklesal s intonací. Při zpěvu do výšky si naopak ukazovat rovně...
24. "Borůvka" - představit si, jako bych měl mezi rty borůvku - zpívat jů, vů apod.
25. Ruka (dlaň) na hrudníku, druhou ruku máme v pěst a bušíme do ruky na hrudníku. Přitom zpíváme dlouhý tón nebo tóny (frázi) v nižší poloze. Slyšíme ostré "záblesky" zvuku, poznáváme a rozvíjíme tzv. hrudní rejstřík.
26. Masírovat lícní svaly - při vyšším tónu - masírováním by se mělo aktivovat měkké patro, jehož rozevírání je důležité pro zpěv do výšky.
27. "Široký jazyk" - špičku jazyka dát nad horní rty - široký jazyk, způsobí uvolněné hrdlo a tedy uvolněný tón. Naopak vtažený a úzký jazyk způsobuje zkřečovatělé hrdlo a tedy špatný tón.
28. Poloha jazyka při zpívání - u spodních zubů, nebo na ních, volně položený - nevtahovat - sledovat před zrcadlem...
29. "R" - ve vyšší poloze - jako bych zatáhnul za lano a tu energii vložil do toho zvuku...
30. Modifikace bodu 5 - zpívám a do frází vkládám energii přes "válení těsta" - jako bych válečkem jel tu frázi dopředu a přitom musel vynaložit energii na rozválení těsta.